Zdobení vánočního stromku je poměrně mladá tradice, ikdyž nám přijde stará jako lidstvo samo. Bez vánočního stromečku si nedokážeme vánoce představit a každoročně o něj svádíme na tržištích boje. Pokud nevlastníte - jako my - stromek umělý. Někomu se nezdá tradiční, nevoní a podobně,ale pro nás má význam hlavně v tom, že ušetříme mladý stromek. V dnešní době ušetříme nejen stromek v lese,ale i pěkných pár korun na jeho pořízení.V úvodu jsme si řekli, že zdobení je mladá tradice, pojďme se tedy společně podívat jak u nás tato tradice vznikala.

Zdobení stromečku k nám proniklo počátkem 19.století. Poprvé ho prý v Praze vystrojil pro své přátele ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Liebich byl velmi oblíben a to nejen herci a kolegy,ale také mnohými Pražany,kteří ho přezdívali "papá Liebich" pro jeho dobré srdce,šlechetnost a ochotu pomáhat těm,kdo se na něho obrátili. O vánocích pravidelně ve svém Libeňském zámečku pořádal taneční večírky,na kterých se scházela pražská společenská smetánka,ministři, generálové, úmělci i šlechtici atd. Pro tuto společnost v roce 1812 připravil neobvyklé překvapení - urostlý smrček postavený uprostřed místnosti, pod nímž byli nejen jesličky,ale i drobné vánoční dárky. Liebich, který se však touto dobou dostal do těžké finanční situace, dostal od svých přátel také dárek. Vykoupili od lichvářů dluhopisy.
O Liebichově stromku se mluvilo po celé Praze,ale nový zvyk se šířil jen velmi pozvolna. Na vánočních trzích se sice začali prodávat stromky dovezené z Německa,vyřezané z tenkých prkének nebo kartonu,ale na odbyt nešly. Opravdové stromečky strojili jen v bohatých rodinách. Mezi tím co jedni poukazovali na jeho nečeský původ, druzí jej obdivovali a toužili také spatřit. Nicméně v roce 1843 psali Pražské noviny o kupování vánočních stromečků, jako o zcela běžné součásti vánoc. Na stromečky, které někdy bývali zavěšeny i ke stropu se na pentlích vázala jablka,ořechy, hrušky, sušené ovoce, perníky i sladké pečivo.

Na český venkov pronikali ozdobené stromečky o poznání pomaleji. Před první světovou válkou většina rodin neměla na venkově vlastní vánoční stromeček. Také ve městech se v chudších domácnostech zavěšovala do kouta smrková nebo jedlová větev. Výjimkou všal bylo panství knížete Nostitz-Rieneca v Jindřichovicích na Sokolovsku, kde si vánoční stromečky mezi poddanými získaly značnou oblibu a hajní měli plné ruce práce, aby zabráníli pytlákům rozkrádat lesy a prodávat mladé stromky na černo. K této situaci se vztahuje následující příběh:
Jeden fořt se tak rozzuřil nad nestydatostí zlodějů, že hned prvního pytláka,kterého chytil, pomazal smolou, vyválel v suchém jehličí a zapálil. Pytlák se ale uhasil ve sněhu a jako odvetu ukradl hned tucet jedliček. Hajný tedy nelenil a podpálil pytlákovi chalupu. Nakonec se musel do případu vložit sám kníže Nostitz,který ovlivněn vánoční náladou vyřešil případ vskutku šalamounsky. Hajnému horlivost ve službě odpustil a z pytláka udělal jeho pomocníka v hraběcích službách se stálým ročním platem a mnoha výhodami.
Dnes bych tuto cestu pro pořízení stromku nevolila. Hajní sice budou horliví v mezích zákona,ale policisté o něco horlivější. A tak by se mohl stromeček pěkně prodražit.

V dnešní době se jen v Praze prodá na dvěstě tisíc stromečků a jsou vidět všude. V oknech domovů, za výlohou ochodů, na náměstích a ulicích. Stavění stromku na náměstí - tedy venku - se zasloužil Rudolf Těsnohlídek. Těsnohlídkovi dobročiné vánoční stromy byli ozdobeny barevnými žárovkami a pod nimi byli pokladničky na milodary pro chudé a potřebné. On sám se tímto nechal inspirovat v Severských zemích.
A co vy? Jakým stromečkům dáváte přednost? Jak je zdobíte? Podléhají u vás modním trendům? Co zkrátka vy a vánoční stromeček? Napište mi pod článek. Doufám,že jsem vás článkem o stromečku zaujala a třeba i inspirovala. Jak? No...třeba zajít na Pražský hrad,kde každoročně strom s pokladničkou stojí a ikdyž přidáte jen korunu, uděláte dobrý skutek.
Krásný den vám všem přeje Evča

ahojky tak toto bylo moc hezké a doufám že tam v blízké době dáš další článek